My lidé jíme širokou škálu rostlinných i živočišných potravin. Mezi ně patří i nejrůznější druhy ořechů. Jakmile jsme se naučili, jak proniknout jejich tvrdou slupkou k chutnému jádru, staly se v místech svého přirozeného výskytu jedním ze základů stravy. A odtud byl již jen malý krůček k domestikaci a kultivaci těchto divokých rostlin.
Dnes si můžeme užívat plodů nejrůznějších druhů, jako jsou například oříšky kešu, kdekoliv na světě. Často jsou k nám dopravovány i přes půl světa, obvykle také již zbavené svého tvrdého obalu. Stačí tedy jen otevřít pytlík a můžeme bez problémů jíst.
Tento výběr však také vyžaduje určitou odpovědnost. Ne všechny druhy jsou totiž vhodné k pravidelné konzumaci a jen málokterý by měl být požíván denně ve velkém množství. Je totiž sice fakt, že obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, především nenasycené mastné kyseliny, a také látky, které podporují mozkovou činnost a zlepšují paměť, nejsou to však jejich jediné součásti.
Je zde totiž také fakt, který mnoho lidí neví, a to je to, že se jedná o poměrně tučnou potravinu. To znamená, že ve velkém množství může vést k obezitě se všemi zdravotními důsledky, které z ní vyplývají.
Není však pochyb, že i přes tento nedostatek je jejich konzumace v rozumném množství prospěšná. Není tedy důvod, proč by se neměly stát běžnou součástí i našeho jídelníčku. To se však kupodivu neděje. Jen málokdy jsou ořechy jedeny tak, aby byly nejzdravější, tedy syrové. A jen málokdo je takto jí alespoň jednou týdně.
Obvykle je totiž jíme o Vánocích, a to ještě tepelně upravené jako součást cukroví. Není však třeba říkat, že právě tepelná úprava zničí téměř všechny zdraví prospěšné látky, které se zde nacházejí. A to platí i o pražení.
Když si tedy dáme například pražené a solené oříšky, tak vlastně jíme pouze prázdné kalorie se spoustou soli. A za to nám naše ledviny rozhodně nepoděkují. Raději se tedy vraťme ke konzumaci těch syrových. Věřte, že vám to jen prospěje.